ÚVOD
Články a zprávy
Zprávy
Aktuality
Řízení ve vyšším věku

Řízení ve vyšším věku

Lidové pořekadlo „proti věku není léku“ platí do jisté míry stále, ale nezanedbatelná část populace ve věku 65+ dnes žije úplně jinak než generace jejich rodičů. Aktivní způsob života ve vyšším věku zahrnuje mnoho různých aspektů; zkoumán, popisován a hodnocen může být z hlediska medicíny, sociologie či dalších společenských věd.

Nás bude zajímat pohled dopravní psychologie na řízení auta staršími řidiči, které nabývá na významu právě z pohledu sociálních kontaktů. Jaká rizika vidí odborníci v souvislosti s vyšším věkem či jaké jsou nejčastější příčiny nehod řidičů-seniorů? Lze přirozené úbytky sil a kognitivních nebo senzorických funkcí kompenzovat? Odpovědi jsme se pokusili nalézt v publikaci ŠUCHA, M., REHNOVÁ, V., KOŘÁN, M., ČERNOCHOVÁ, D.: Dopravní psychologie pro praxi. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4113-0.

Věková hranice

Nelze stanovit věkovou hranici, která by určovala skupinu řidičů-seniorů. Úroveň fyzických a psychických schopností osob vyššího věku může být velmi rozdílná. Řízení vozidla představuje komplexní situaci s nároky současně na motorické schopnosti, na vnímání, pozornost a další kognitivní funkce. Fyzický i mentální stav ovlivňuje celá řada jednotlivých nebo vzájemně na sebe působících faktorů. Kromě zdravotního stavu hraje roli dosavadní způsob a průběh osobního a pracovního života, vzdělání, záliby apod.

Riziko

Vzniká pro řidiče a obecně pro bezpečnost provozu v případě, kdy výkonnost jednotlivých funkcí poklesne natolik, že už nestačí plnit nároky situace. Nepoškozené senzorické (smyslové) funkce jsou důležité, aby mohl řidič správně vnímat relevantní situace. S přibývajícím věkem však dochází k poškození smyslových funkcí, které představují východisko pro příjem a zpracování informací a následné jednání. Například ve sluchové oblasti dochází ke zhoršenému rozeznávání zvuků, zhoršení slyšení slabých signálů, zhoršení schopnosti rozeznat, odkud zvuk vychází.

Zrak

Nejpodstatněji se ve vztahu k řízení projevují deficity v oblasti zrakového vnímání. Ve vyšším věku se prodlužuje čas pro příjem a zpracování vizuálních informací, což vede k pomalejšímu rozhodování a jednání v situaci časové zátěže. Významně se zužuje zorné pole a periferní vidění, může dojít k přehlédnutí jiných účastníků provozu. Zhoršená zraková ostrost a kontrastní citlivost způsobuje nepřesný odhad vzdáleností a rychlosti jiných vozidel. Snižuje se schopnost akomodace oka, vidění za snížené viditelnosti. Oko je citlivější na oslnění, nastávají obtíže s rozeznáváním dopravních značek.


Pokud přibližně takhle vidíme okolní prostředí, je čas k návštěvě očního lékaře.

Doba reakce

Současně s poklesem senzorických funkcí se prodlužuje reakční doba řidiče a kombinace těchto faktorů zvyšuje individuální riziko, zhoršuje chování v situaci, která vyžaduje rychlou reakci. Znamená taky velmi malou pravděpodobnost kompenzace chyby, kterou zapříčinil někdo jiný.

Snížená pohyblivost

Věkem podmíněné změny postihují i kosterní, kloubní a svalový aparát. Snižuje se rozsah a rychlost pohybů, zmenšuje se svalová síla. Zpomalením pohybů dochází ke ztrátě času v situacích, které vyžadují rychlou motorickou reakci. Podle výzkumů například pohyblivost páteře u mužů klesá mezi dvaceti a šedesáti lety až o 50 %. Především snížená pohyblivost krční páteře může způsobit výrazné omezení v orientaci a vnímání dopravní situace.

Pozornost

Zhoršuje se distribuce pozornosti, tedy schopnost zaznamenat a správně vyhodnotit více jevů najednou. Starší řidiči většinou nemají tendenci rozptylovat se při řízení sledováním sociálních sítí v mobilu, ale i telefonování za jízdy může být velmi významným „zlodějem“ pozornosti. V situacích, které z nějakého důvodu nemáme úplně pod kontrolou, může dojít k zúžení pozornosti (tzv. tunelové vidění). I v této souvislosti je třeba brát v úvahu, že vliv některých léků může pozornost výrazně negativně ovlivnit. Rychleji přichází únava a je potřeba stále více času pro regeneraci.

Příčiny nehod

U starších řidičů nebývají pozorovány jízdní manévry směřující k agresivní interakci, spíše se vyskytuje kolísavá rychlost jízdy. S věkem se snižuje tendence k riskování a snaha dominovat, zvyšuje se svědomitost, přehnaná opatrnost až úzkostnost. Příčinou dopravních nehod řidičů-seniorů nebývá jízda pod vlivem alkoholu, nepřiměřená rychlost nebo nebezpečné předjíždění. Nehodě většinou předchází chyba v řízení, nikoliv dopravní přestupek. K nejčastějším příčinám patří chyby v situacích dávání přednosti v jízdě. Podle současných výzkumů vzniká až čtvrtina nehod zaviněných staršími řidiči na křižovatkách a při vjíždění na hlavní silnici proto, že není respektována nutnost dát přednost v jízdě. Mezi další významné příčiny nehod patří špatný odhad vzdálenosti a rychlosti ostatních vozidel, chyby při odbočování a nepozorné přejíždění v jízdních pruzích či přehlédnutí dopravního značení. Zhoršená orientace v prostoru může být příčinou najetí na komunikace dálničního typu v protisměru.

Paradox zkušenosti

Pokles výkonnosti v průběhu stárnutí je trvalý proces, který se nezastaví, pouze se dá tréninkem kompenzovat. Platí zde tzv. paradox zkušenosti: kdo málo nebo sotva vůbec řídí vozidlo, podstupuje méně rizika, současně však dostatečně netrénuje nutné schopnosti a dovednosti, které mu pak při řízení chybí.

Léky a nemoci

Problémem může být i větší množství užívaných léků, jejichž vedlejší účinky mohou znamenat riziko pro bezpečnou účast v dopravě. O nežádoucích účincích léků pro řízení by měl informovat lékař, varování obsahuje i příbalový leták. Nezanedbatelné je i vzájemné působení užívaných léků, které se vzhledem k velkému počtu předepisovaných i volně zakoupených přípravků stává problémem nejen pro řízení. 


Účinky léků, které užíváme najednou nebo v krátkých intervalech, spolu nemusí vždy "souhlasit".

Je také nesporné, že nemoci negativně ovlivňují dopravní chování. Některé natolik, že mohou být důvodem ke ztrátě zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla. Vysoké riziko je u očních chorob (glaukom, katarakta, degenerativní onemocnění očí) nebo interních onemocnění (například diabetes mellitus či cévní choroby). Celkový stav však ovlivňují i méně závažné, ale akutně probíhající nemoci.

Kompenzace

Deficity ve výkonnosti mohou být kompenzovány strategiemi způsobu řízení nebo vybavením vozidla. Věkově podmíněný pokles výkonnosti je možné kompenzovat řidičskými zkušenostmi a dovednostmi, osobními vlastnostmi, způsobem jízdy. Starší řidiči jsou prokazatelně ukázněnější, dodržují předpisy, méně často překračují povolenou rychlost, vyhýbají se jízdě v dopravních špičkách, za nepříznivého počasí nebo snížené viditelnosti. Odborníci na tuto problematiku uvádějí, že rozhodující je, aby stárnoucí řidič plně rozvinul kompenzační možnosti, vyhnul se pokud možno zvýšeným požadavkům a udržoval soulad mezi chtěným a možným. Předpokladem je realistické a adekvátní zhodnocení vlastních schopností a zodpovědný přístup k rozpoznaným deficitům. Je nutné se informovat o působení léků, možném riziku akutního či chronického onemocnění.

Problém vzniká tehdy, když starší řidič deficity své výkonnosti nevidí nebo je popírá či bagatelizuje. Přeceňování vlastních schopností a dovedností není dobrou strategií v žádném věku.

Lékařské prohlídky

Povinnost lékařských prohlídek stanoví zákon o silničním provozu v dosaženém věku 65, 68 a následně každé dva roky. Posuzující lékař může na základě aktuálního zdravotního stavu stanovit termín další prohlídky i ve lhůtě kratší.


Kategorie zpráv a informací

NEJČTENĚJŠÍ ZPRÁVY

Naši v Polsku bez chyby

Dva expertní týmy z Moravy se nedávno zúčastnily plánované trilaterální společné kontroly,…

Nehledejme důvody, proč něco nejde

Vedoucím oddělení BESIP Centra služeb pro silniční dopravu se v listopadu 2018 stal pan Petr…

Řízení ve vyšším věku

Lidové pořekadlo „proti věku není léku“ platí do jisté míry stále, ale nezanedbatelná část populace…

Máme zkušený tým

Od prosince loňského roku je ředitelkou Centra služeb pro silniční dopravu paní Ing. Lenka…