ÚVOD
Články a zprávy
Zprávy
Aktuality
Rok 1939 na našich silnicích

Rok 1939 na našich silnicích

Letos uplynulo osmdesát let od březnové okupace tehdejšího Československa, která zasáhla do života celé společnosti a všech průmyslových a dalších odvětví. A stejně tak i do silniční dopravy. Pro zájemce o historii automobilizmu jsme připravili stručný přehled nejdůležitějších událostí v dopravě spojených se zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Kromě převedení provozu na pravou stranu vznikalo mnoho nových nařízení a omezení. A i v této oblasti se projevila rasová diskriminace.

Čerpali jsme z několika publikací, které se, byť jen okrajově, zabývají dobou mezi léty 1939 a 1945.

Pravostranný provoz

První velkou a velmi podstatnou změnou bylo zavedení pravostranného provozu, protože v Československu se tehdy jezdilo vlevo. Tvrzení, že jízdu vpravo nařídili němečtí okupanti na území Čech a Moravy (Slovensko vyhlásilo samostatný stát už 14. března 1939) ze dne na den, je pravdivé jen z části. O převedení provozu na pravou stranu se uvažovalo již od konce 20. let.

Zavedení pravostranného provozu bylo požadováno ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, protože z hlediska mezinárodní dopravy představovaly různé směry jízdy důležitý faktor v nehodovosti. Hlavním argumentem proti přechodu na pravostranný provoz se staly velké náklady, které by si tento krok vyžádal, a chaos, který by na silnicích vznikl.

V první polovině třicátých let proběhly dvě ankety, které se směrem na československých silnicích zabývaly. Většina dotázaných subjektů se postavila za pravostranný provoz. Proti se postavily hlavně zemědělské kruhy. Jisté obavy vzbuzovaly i poznatky z Belgie, která po zavedení pravostranného provozu a značné nehodovosti uvažovala dokonce o návratu k jízdě vlevo. K zásadnímu rozhodnutí došlo až v době druhé československé republiky a nemalou roli zde sehrál vliv sousedního Německa. Ministerská rada schválila přechod na pravostranný provoz na svém jednání 4. listopadu 1938. Nezbytný souhlas Národního shromáždění byl udělen přijetím opatření č. 275/1938 Sb. z 10. listopadu 1938, které s účinností od 1. května 1939 zavádělo na území ČSR na silnicích pravostranný provoz. S pravostranným provozem se tedy počítalo, jenže 1. května 1939 již Československo neexistovalo. Dřívější zavedení jízdy vpravo tedy skutečně souviselo s německou okupací v polovině měsíce března.

Postupující německá vojska jezdila vpravo, což vedlo ke kolizím s českými automobilisty. Na základě nařízení velitele německé armády generála von Brauchitsche byl na území pod ochranou německého vojska zaveden pravostranný provoz od 17. března 1939. Výjimku představovala Praha, kde byla změna směru jízdy provázena nemalými obtížemi. Vyhláškou pražského policejního ředitelství byl v Praze nařízen pravostranný provoz až od 26. března 1939. Na všech pražských křižovatkách, které nebyly osazeny dopravními značkami, bylo zavedeno pravidlo pravé ruky.

Sjednocení pravidel

Okupační orgány velmi intenzivně a cílevědomě pracovaly na přizpůsobování dosavadního právního řádu právnímu řádu německému. Automobilová doprava se stala během celého válečného konfliktu strategickou záležitostí a jako taková byla chápána. Protektorátní nařízení v oblasti silniční dopravy mělo mít rámcový charakter a jeho ustanovení měla být rozvedena v dalších vládních nařízeních. Ministerstvo vnitra předložilo osnovu nařízení o chování v silniční dopravě, ministerstvo veřejných prací osnovu nařízení o připuštění osob a vozidel k dopravě na silnicích. Výsledkem přípravných prací byla tři vládní nařízení ze den 27. září 1939. Jednalo se o nařízení č. 241/1939 Sb. z. a n. o jízdě motorovými vozidly, nařízení č. 242/1939 Sb. z. a n. o chování v silniční dopravě dopravní řád silniční) a nařízení č. 243/1939 Sb. z. a n. o připuštění osob k dopravě na silnicích (řád o připuštění k silniční dopravě).

Nově byly upraveny například rychlostní limity: v obci byla stanovena nejvyšší povolená rychlost 40 km/h, mimo obec pro osobní auta a motocykly 80 km/h a pro ostatní motorová vozidla 60 km/h.

Řidičská oprávnění a poznávací značky

Řád o připuštění k dopravě na silnici obsahoval podmínky pro získání a vydání řidičských oprávnění a podmínky provozu motorových vozidel po komunikacích. Nařízení zachovalo dělení na skupiny řidičských oprávnění podle druhu motorového pohonu. Třída 1 – motorová vozidla s obsahem válců přes 250 cm2, třída 2 – motorová vozidla, jejichž vlastní hmotnost přesahuje 3500 kg, třída 3 – ostatní motorová vozidla nepatřící do tříd 1, 2, 4, třída 4 – motorová vozidla s obsahem válců do 250 cm2 a motorová vozidla s největší přípustnou rychlostí do 20 km/h.

Pro motorová vozidla byly zavedeny nové rozeznávací značky, které se skládaly ze dvou písmen a pěti arabských číslic. Provedení značek bylo černé na bílém podkladě a stanoveny byly tyto poznávací značky: Čechy – PA, Morava – PB, Protektorátní dráhy a pošta – PC, Praha – PD, Protektorátní vojsko – PV, Bezpečnostní orgány a hasiči – PS.

Hospodářské problémy válečných let

Od září 1939 mohla být motorová vozidla užívána jen ve veřejném zájmu. Již v závěru srpna tohoto roku bylo zavedeno řízené hospodářství w benzinem a naftou pro soukromá motorová vozidla, které bylo záhy rozšířeno i na vozidla autodopravců. Od 1. února 1940 byl zrušen volný prodej pneumatik a duší.

Současně s omezováním jízd motorových vozidel byla omezována i možnost získání řidičského oprávnění. Získat řidičské oprávnění bylo možné jen po absolvování kurzu s oprávněným učitelem jízdy, ale před zapsáním do kurzu musel uchazeč získat povolení, že kurz může navštěvovat (bez povolení bylo možné získat jen řidičské oprávnění 4. třídy).

Rasové předpisy

Projevily se i v automobilismu. V korelaci s nimi byl vydán oběžník ministerstva vnitra z 11. ledna 1941, kterým bylo nařízeno, aby neárijci odevzdali do 14 dnů své řidičské průkazy a typová osvědčení motorových vozidel. Výjimku z tohoto nařízení představovaly jen důležité hospodářské zájmy. Současně bylo zakázáno přijímat neárijce do autoškol.

Zabírání vozidel

S obdobím německé okupace jsou spojeny nemalé zásahy do vlastnického práva, a dotýkaly se i motorových vozidel. Na základě výnosu říšského protektora z roku 1939 byl říšský zmocněnec pro blízkou dopravu oprávněn vydávat v konkrétních případech rozhodnutí o nuceném prodeji motorových vozidel. Vozidlo muselo být prodáno konkrétní osobě nebo společnosti uvedené ve výnosu, a to za odhadní cenu, která bývala podhodnocena. S blížícím se koncem válečného konfliktu přišla i další fáze zabírání motorových vozidel, protože ustupující německé jednotky přímo zabíraly automobily, aby si usnadnily ústup. 

Použité zdroje

ŠTEMBERK, Jan. Automobilista v zajetí reality: vývoj pravidel silničního provozu v českých zemích v první polovině 20. století. V Praze: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1461-8.

RENL, V., Nová nařízení o připouštění motorových vozidel k jízdě. Auto, 22, 1940.

STAINEROVÁ, S., Bibliografie z dějin silniční dopravy, Praha 1965.

Sbírka zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava 1939, Praha 1939.

Kategorie zpráv a informací

NEJČTENĚJŠÍ ZPRÁVY

Obecné ohrožení

V souvislosti s nedávným incidentem na dálnici D7, kde se řidiči z kolony způsobené nehodou snažili…

Prázdninové omezení jízdy

Každoročně se v červenci a v srpnu omezení jízdy pro některá vozidla na stanovených pozemních…

Bezpečnější města

Počty smrtelných dopravních nehod nebo kolizí s vážným zraněním v celé Evropě klesají, ale pomaleji…

Hloubková analýza nehod

Každá dopravní nehoda se zraněním nebo úmrtím je důkladně analyzována a odborníci se snaží najít…