Má tramvaj vždy přednost v jízdě?

Z chování mnoha řidičů v silničním provozu lze usoudit, že se stále ještě traduje mýtus o tom, že tramvaj má vždy přednost v jízdě. K nejasným a nebezpečným situacím přispívá i to, že řidiči tramvají si mnohdy přednost v jízdě vynucují. Přednost v jízdě tramvají je výslovně stanovena zákonem o silničním provozu pouze v některých případech.

§ 21

Odbočování

(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.

Tak je stanovena obecná úprava při odbočování vlevo. Při řízení provozu světelnými signály (§ 70) platí toto ustanovení stejně, s výjimkou situace, kdy řidič odbočuje vlevo při rozsvícení signálu č. S 6 „Signál pro opuštění křižovatky“ nebo signálu se směrovou šipkou (č. S 2c nebo S 3c).

Řízení provozu světelnými signály

§ 70

(…)

c) signál se zeleným plným kruhovým světlem „Volno“ možnost pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál „Signál pro opuštění křižovatky“ umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5,

(…)

e) signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například „Signál pro přímý směr“, „Kombinovaný signál pro přímý směr a odbočování vpravo“) možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5.

(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.

(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

Řidič modrého vozidla dává přednost v jízdě tramvaji, která křižuje jeho směr jízdy a dává znamení o změně směru jízdy:

Pokud je křižovatka rozlišena dopravními značkami upravujícími přednost, platí pravidla pro jízdu křižovatkou pro řidiče vozidel i tramvají naprosto stejně.


§ 22

Jízda křižovatkou

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.

Poznámka: vozidlem se podle § 2 písm. f) zákona o silničním provozu rozumí motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj.

Řidič vozidla z výhledu dává přednost v jízdě oběma tramvajím, protože přijíždí po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“

Řidič vozidla z výhledu dává přednost v jízdě oběma tramvajím, protože přijíždí po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě!“

Řidič vozidla z výhledu má přednost v jízdě před oběma tramvajemi a zeleným vozidlem, protože přijíždí po hlavní pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Hlavní pozemní komunikace“.

§ 22

Jízda křižovatkou

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.

Ustanovení platí zejména tam, kde jde o křižovatky pozemních komunikací nerozlišených dopravními značkami. Platí však i na křižovatkách pozemních komunikací hlavních s pozemními komunikacemi vedlejšími, kde hlavní nebo vedlejší pozemní komunikace mění svůj směr, pro vztah řidičů přijíždějících ke křižovatce po pozemních komunikacích rovnocenných (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A.: Praha 2013, s. 53).

Řidič vozidla z výhledu má přednost v jízdě před oběma tramvajemi a zeleným vozidlem, protože přijíždí po hlavní pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Hlavní pozemní komunikace“ doplněné dodatkovou tabulkou „Tvar křižovatky“.

Otázka přednosti v jízdě tramvají se však netýká pouze řidičů vozidel, ale významně i chodců. Konkrétní ustanovení o tomto vztahu obsahuje § 5 a 54 zákona o silničním provozu:

§ 5

Povinnosti řidiče

(2) Řidič nesmí

(…)

f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje.

§ 54

(3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji.

Pravidla silničního provozu obsahují ještě další ustanovení, která se týkají povinností řidičů vozidel. Je to např. § 13 a 15:

Jízda ve zvláštních případech

§ 13

(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou „Objíždění tramvaje“ povolena jízda vlevo.

(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

Pokud je nucen řidič vozidla vjet na tramvajový pás v úrovni vozovky, nesmí řidič vozidla tramvaji nijak překážet a musí dbát na to, aby tramvaji nevzniklo žádné nebezpečí, což znamená, že svým vjetím na tramvajové koleje nesmí řidiče tramvaje donutit ani ke snížení rychlosti jízdy (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ, Z.: Praha 2001, s. 68).

§ 15

(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.

Na křižovatkách řízených světelnými signály jsou často instalovány i světelné signály pro tramvaje (žlutá světelná pole svítí):


Kategorie zpráv a informací

NEJČTENĚJŠÍ ZPRÁVY

eCall – systém pro záchranu životů

Palubním systémem eCall využívajícím v rámci celé EU linku tísňového volání 112 budou povinně…

Nové místo pro vážení

Problém přetížených vozidel a s tím spojené devastace silnic je stále aktuální. Vyjeté koleje na…

Odpočinek v kabině vozidla

Již od počátku platnosti nařízení (ES) č. 561/2006 bylo zřejmé, že za určitých podmínek je možné…

První statistiky roku 2017

Podrobný přehled čísel k nehodovosti v loňském roce ještě nemáme k dispozici, ale je už jisté, že…